Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26 27 28 29 30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 1
Drobečková navigace

Úvod > Projekty > Projekty MSK > Projektový manažér XVIII a poradenství v regionu Slezská brána 2025 > Přednášky o Těšínsku přilákaly místní i zájemce z okolí

Přednášky o Těšínsku přilákaly místní i zájemce z okolí



Během října se uskutečnila z iniciativy svazku obcí Region Slezská brána hned na dvou místech přednáška o Těšínsku, přesněji o území bývalého Těšínského knížectví, které bylo po zániku Rakouska-Uherska rozděleno mezi jeho dva nástupnické státy, Československou republiku a Polsko. Dodejme, že ze 17 obcí a měst našeho mikroregionu se 14 nachází na jeho historickém území.

Přednášející PaedDr. Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska, seznámil přítomné s historií Těšínska, a to od jeho vyčlenění z Opolského knížectví koncem 13. století až do již zmíněného rozdělení v roce 1920. Základem struktury předávaných informací se stala jeho kniha Těšínsko známé i neznámé, kterou vydalo Muzeum Těšínska v roce 2020.

Význam Těšínského knížectví v rámci zemí Koruny české byl doložen příklady vlivu těšínských knížat u královského dvoru. K nim můžeme uvést skutečnost, že kněžna Viola, dcera Měška těšínského, zakladatele samostatného Těšínského knížectví, byla manželkou posledního českého krále z rodu Přemyslovců Václava III. a byla tedy i českou královnou. Na chod pražského dvora měl za vlády krále a císaře Karla IV. a později jeho syna Václava IV. zásadní vliv Přemysl I. Šlo o dalšího představitele vládnoucí dynastie těšínských Piastovců, vnuka Měška, který se ve 14. století věnoval především diplomatickým vztahům středověkého českého státu. Zajímavými pasážemi přednášky se stala rovněž připomenutí postavy zbojníka Ondráše, období dominance protestantismu na Těšínsku nebo i samostatná část věnovaná vzniku a existenci nižšího stavovského panství Frýdek, které bylo po téměř dvě a půl století na těšínských knížatech v podstatě nezávislé. Totéž platí o výkladu, který se týkal existence zdejších zemských zákonů a s nimi souvisejícího postavení češtiny jako úředního jazyka nebo vysvětlení příčin a problémů spojených s rozdělením Těšínska po 1. světové válce.

Z následných reakcí účastníků se potvrdilo, že pro mnohé šlo z velké části o získání prvního ucelenějšího poznání dějin této svébytné země, od 14. století vzdávající hold českým králům. Oceňována byla především věcnost, srozumitelnost a zároveň i poutavá forma sdělení, která nezapřela pedagogické vzdělání a praxi přednášejícího.

Zmínit je třeba také poměrně velký počet zájemců. Do Řepišť, spolkové místnosti komunitního domu, se 22. října dostavilo 27 osob, do zasedací místnosti obecního úřadu v Dobraticích 30. října dokonce o jednoho účastníka více. Nešlo přitom jen o občany těchto dvou obcí. Téma přednášky se stalo výzvou k účasti také pro občany z blízkého okolí. Informace o Těšínsku si přišli do Řepišť poslechnout také občané Paskova nebo Vratimova, do Dobratic zavítali zájemci z Dobré, Pražma, Raškovic nebo dokonce z Frýdku-Místku a Havířova.

Příznivé ohlasy účastníků jsou námětem pro zorganizování podobných přednášek na regionální témata (např. historie, příroda, tradice atd.) i do budoucna. Samostatná lokalizace do obou částí regionu Slezská brána, tj. samostatně do části mezi Frýdkem-Místkem a Ostravou a samostatně do podhorské části, se projevila rovněž jako vhodný přístup.

V obou případech přednášek náleží za vytvoření materiálního zázemí i za účinnou propagaci vyslovit poděkování vedením obcí, kde se přednášky uskutečnily.

Ing. Miroslav Lysek, spoluorganizátor přednášek

Foto: Karel Moškoř